pondělí 11. října 2010

Plán podzimního čundru s pindíkama - Žluticko



Histerický kotlíkářský surrealismus




Temrín: zatím z hádek vyplývám, že buď 29.-31. října 2001, nebo ten tejden potom
Kam: do lesa,

Doprava tam:

Vlak jede z Plzně večer v XX:XX romantickou krajinou, ale protože bude tma jak v prdeli, neuvidíme z ní vůbec nic, až do Blatna u Jesenice, tam je v XX:XX. Rafinovaně přestoupíme na jiný vlak a tím pojedeme do Borku u Žlutic (trať na Toužim). Příjezd v XX:XX. Nocí se budeme trmácet asi 450 metrů a hledat ruiny Štědrého hrádku, kde zapálíme oheň, rozbalíme spacáky a budeme chlastat až do rána.

Trasa v sobotu:

Ráno, až nás brutální zima, déšť a mlha vyžene ze spacáku se zabalíme, pohádáme, posnídáme a vyrazíme pomalým pochodem vokolo přehrady. Cestou NEPUJDEME RYCHLE, protože máme za celý den ujít jen cca 21 kilometrů. Asi si odlovíme i dvě kešky, jedna je u kostela u Skoků a druhou budeme muset spočítat a hledat postupně, neb je dobrodružného charakteru. Zabi zajistí výpočet, protože je nejchytřejší.

Po cestě potkáme tohle:

Akvadukt Tato zajímavá technická památka je dokladem umu našich předků, akvadukt převáděl dřevěným korytem přes tok Střely náhon Rohrerova mlýna, zbyly již jen pilíře. 

Rohrerův mlýn
Rohrerův mlýn připomíná působení významného mlynářského rodu zdejšího regionu, z tohoto rodu pocházel i barokní stavitel markrabat bádenských Michael Rohrer, působící zejména v německém Rastattu. Mlýn poháněla 2 vodní kola, opuštěn po roce 1951.

Skočský kostel
Skoky, dříve také Mariánské Skoky (něm. Maria Stock), vznikly někdy před rokem 1517, patřily ke šlechtickému statku v Údrči. Asi od 17. stol. patřily ke žlutické farnosti. Žlutický farář, premonstrát P. Johann Rick, OPraem., inicioval stavbu místní kaple. Její stavbu realizoval na základě zjevení P. Marie místní sedlák Adam Lienert v roce 1717. Linert vybral pro kapli zasvěcení Panně Marii Pomocné a nechal namalovat u toužimského malíře Richtera kopii obrazu P. Marie Pomocné z německého Pasova. Modlitby k P. Marii u tohoto obrazu byly vyslyšeny a místní kaple se stala poutním místem. Obraz byl v roce
1733 prohlášen za dobročinný, od roku 1734 se zde sloužily mše svatá a od roku 1736 byla povolena procesí. Toužimská vrchnost, markrabě Ludvík Jiří z Baden-Badenu, tehdejší majitel údrčského statku a patron kaple, se rozhodl nahradit kapli větším kostelem. Stavba byla zadána staviteli Johannu Schmidovi, měš anu z Útviny. Stavbu provedl v letech 1736-38, poutní chrám byl vysvěcen 29. března 1738 k poctě Navštívení Panny Marie. V roce 1740 byly Skoky přifařeny k farnosti tepelského kláštera jako její lokálie,
v roce 1746 duchovní správu získala opět žlutická farnost, v roce 1749 se staly samostatnou farou obsazovanou tepelskými premonstráty. Zdejší obraz P. Marie Pomocné, označovaný jako "pasovský", později též za "skokovský", přicházelo uctívat až 40.000 poutníků ročně. V českém prostředí vzniklo známé úsloví "panenko skákavá", které vychází z obecného označení uctívaného obrazu ze Skoků. Úpadek poutního
místa nastal v roce 1784, po zákazu poutí a procesí Josefem II. Kostel chátral, v roce 1902 převzal
patronát tepelský klášter, proběhla obnova kostela a stavba nové fary. Byla oživena poutní tradice místa,
ale po roce 1945 nastává opět úpadek v důsledku politických změn. Obyvatelstvo obce se dvakrát vyměnilo, nakonec byla obec v polovině 60. let 20. stol. zrušena v důsledku výstavby Žlutické přehradní nádrže. Zaniklou obcí a jejím okolím, kde také stojí Mariánská kaplička a jsou četné vyhlídky na přehradu a okolní
krajinu, Vás provede místní naučná stezka. Poutní chrám prochází pomalou obnovou po nájezdech lupičů a vandalů. V současné době je přístupný jen v omezené míře, díky službě dobrovolníků. Zdejší zázračný poutní obraz je zde umístěn jen příležitostně. Pod vsi v polích barokní kaplička P. Marie. Návštěvou Skoků naše
pou k Panně Marii Pomocné ze Skoků vrcholí. Po odpočinku, návštěvě poutního chrámu, jeho okolí a vstřebání energie tohoto magického místa, můžeme zahájit zpáteční cestu, a to buď přes Údrč nebo přímo přes Žlutice, tedy místa, která nabízejí poutníkům potřebné zázemí a dopravní spojení. Cesta přes Údrč vede ze Skoků po cestě na Polom, kolem kapličky.

Koho zajímá něco víc, tak tady: http://cs.wikipedia.org/wiki/Skoky_(%C5%BDlutice)

CASHE
Mariastock
N 50° 05.787 E 013° 05.907
uschly strom, ve vysi prsou

Cache je ukryta pobliz opustene nemecke vesnice Mariastock (Skoky) u vodni nadrze Zlutice. Z vesnice se zachovalo par staveb a velky barokni poutni kostel.
Povodi horni Strely patri k mym oblibenym mistum. Mirne kopcovita krajina, lesy se spoustou zvere, pastviny s kravami - pred intenzivni zemedelskou vyrobou byl tento kraj uchranen stavbou vodarenske nadrze Zlutice v 60tych letech. Ke kostelu ve Skocich se da dostat pouze ze severu: na jizni a vychodni strane je prehrada, na zapade lesy, pastviny a zadne cesty (da se to projit z Touzimi, s obcasnym brodenim nebo prekracovanim Strely po padlych stromech). Jedete-li autem, cesta vede ze silnice Praha - Karlovy Vary (je tam ukazatel ke kostelu). Zaparkovat lze u kostela, cache je kousek po ceste nahoru. Blizko od cache je pekny vyhled na jih. Cache tvori zelene nabarvena nadoba typu L&L.

CASHE
RS #3 - Prehrada Zlutice
N 50° 05.500 E 013° 07.500

Tahle je fakt vostrá:

Prehrada Žlutice

Vodní dílo Žlutice bylo postaveno v letech 1965 - 1968 nad mestem Žlutice. Tato vodárenská nádrž zásobuje pitnou vodou mesta Toužim, Podborany, Žatec a okolí. Prehrada je prímá, zemní sypaná, vysoká 27 m a 233 m dlouhá. Zatopená plocha nádrže má rozlohu 150 ha pri hladine na kóte prelivu. Zásobní prostor obsahuje 10,462 mil. m3 vody. Soucástí prehrady je malá vodní elektrárna s prumernou rocní výrobou 902,8 MWh elektrické energie.

Cache

V této sérii kešek poznáváme reku Strelu a tak se podíváme také na ostatní naše reky. Ceká vás celkem 10 otázek o našich rekách. 6 jich najdete tady a 4 na vás cekají v terénu. Na úvodní souradnice radeji ani nechodte (neplujte), protože je tam vstup zakázán. V okolí prehrady je ochranné higienické pásmo a proto se pri odlovu této kešky držte na ceste, protože se budete pohybovat na její hranici. Vaším úkolem bude najít dve mikrokešky, ve kterých zjistíte jak postupovat dále. Pri hledání techto mikro budete muset malinko sejít z cesty na kterou se potom opet vratte. A tady jsou slíbené otázky:

A) Vody ceských rek odtékají do nekolika morí. Do kolika?
1) dvou - (25)
2) trí - (34)
3) ctyr - (39)

B) Reka bez pramene, tak je nekdy nazívána Berounka. Vzniká v Plzni soutokem rek Úhlavy, Úslavy, Radbuzy a Mže. Oficiálne však vzniká pouze soutokem dvou rek. Kterých?
1) Radbuza a Mže - (48)
2) Úslava a Radbuza - (58)
3) Úhlava a Úslava - (67)

C) U Plzenských rek ješte chvíli zustaneme. Jedna z techto rek nepramení v Cechách, ale v Nemecku. Která?
1) Úhlava - (73)
2) Radbuza - (78)
3) Mže - (81)

D) Tato reka pramení v Jizerských horách a vtéká zprava do Labe. Leží na ní mesto v nemž je naše nejvetší automobilka.
1) Jizera - (85)
2) Cidlina - (95)
3) Bílina - (106)

E) Tato reka je vodácky mejvyužívanejší ceskou rekou. Napájí jihoceský rybník Rožumberk a urcite si v ní myli nohy Táborité.
1) Otava - (112)
2) Lužnice - (117)
3) Vltava - (123)

F) Nekteré reky tvorí také státní hranici. Tato reka tvorí státní hranici Ceské republiky s Rakouskem na Jižní Morave.
1) Dyje - (131)
2) Morava - (139)
3) Odra - (150)

1. STAGE hledejte na souradnicích
N 50 05,(A+B+C)
E 013 07,(D+E+F)

N 50 05,163
E 013 07,333
(test vyřešil Zabík)

Tak a až vobejdeme tu přehradu a skončíme ve Žluticích, vylezeme si ještě na zříceninu hradu Nevděk a tam, zakempujeme a budeme zase chlastat, hulit a vést drsný řeči o tom, jak ženský vůbec nepotřebujeme. Víc vo Nevděku tajdlenc: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nevd%C4%9Bk

Trasa v neděli

Estli budeme dostatečně drsný, vylezeme na Vladař a budeme se kochat pohledy do krajiny. Pak zase slezeme na zastávku do Protivce a pojedeme domů, do civilizace, k internetu.







Pěší trasa 727576 - powered by Wandermap 

Žádné komentáře:

Okomentovat