1. den
Bloudíme ve tmě
28. května 2010
16:00 - Sraz u Zabiho. Máme ho nabrat, aby Lucinka viděla, že skutečně odjíždí s kamarády na výstavu Krajek to Třeboně.
16:01 - Zapomněl jsem napsat, že prší, je hnusně a zima. Zabi vyhází z domu, je slušně oblečený a mává romanticky Lucince na pozdrav. V ruce drží igelitovou tašku s odpadky. Když nastoupil, žádá nás, abychom ještě zajeli támhle za roh k popelnicím, že by ty odpadky rád zahodil. Z nějakého důvodu tuto informaci řve tak nahlas, že to musí být slyšet přes tři ulice.
16:06 - Zabi vyskakuje v dešti ven, hází igelitku do popelnice a k našemu překvapení ze sebe strhává své slušné oblečení, a začíná se hrabat v prostoru za popelnicemi. Postupně odtamtud vytahuje svoje staré, špinavé, smradlavé a roztrhané čundrácké oblečení, batoh a blíže nespecifikovaný objem alkoholu různého druhu, kvality a balení. Poté se vrhá do auta a řve: Jeď, jeď, jeď!!!!
16:20 - Zastavujeme na benzínce u Losiné a já si uvědomuju, s kým to zase jedu do přírody: Bucifal si opět sbalil na záda něco, v čem se obvykle nosí paraglajd. Je to velké jako skříň a má to silně nepravidelný tvar. Taky má ještě igelitku s věcmi, které se mu do té věci na zádech nevešli. Celé to jako třešnička na dortu ukončuje velká, asi metrová mačeta, kterou má u pasu zasunutou v pouzdře, které je z nějakého težko pochopitelného důvodu obaleno alobalem. Bucifal celkově působí, jakoby chtěl napadnout Hvězdu smrti. Zabi je tradičně urvaný ze řetězu, chlastá jedno pivo za druhým a dožaduje se mapy, aby mohl navigovat. Když se dozvěděl, že nepojedeme přes České Budějovice, dostal hysterický záchvat. Náčleník je vystajlovaný. Opravdu mu to sluší, metroušovi, vypadá jako reklama na Old Spice. Kachna se dožaduje přístupu na internet a vykládá nám, co bylo ve škole. Asi brzy umřu, zase jsem obklopený šílenci.
18:16 - McDonald. přes veškerou snahu vyhnout se Českým Budějovicím jsme se jim nevyhnuli. Abych si spravil náladu, v nestřežený okamžik vkládám Bucifalovi do hamburgeru trochu keramzitových kamínků. Než ho Zabi upozornilo, že takhle to chroupat nemá, sežral jich nejmíň pět.
19:10 - Jsme skoro u cíle automobilové části přesunu, před hotelem. Příroda je tu krásně upravená, samý živý plot a hodně turistů. Vyndaváme z auta batohy, Bucifal tu svoji věc a připravujeme se k odchodu. Hoši najednou začínají svoje batohy vybalovat, různě přeskládávat a zase zpátky balit. Trpím.
19:04 - Jsme na čundru přesně čtyři munuty, hoši objevili vypuštěný rybník a tetelí se radostí. Někteří se na jeho bahnitém dně i fotí.
19:35 - Jsme na prvním rozcestí, Zabi neví, kudy dál. Nastává hádka. Zabi prosazuje svou. Za malý okamžik nevíme, kde jsme. Jdeme lesem, stmívá se.
20:09 - Romantický rybníček s romantickým ostrohem, romantický lesíkem a studánkou s pitnou vodou, poblíž krmelec, kam by se dalo v případě deště schovat. Každý na tento fakt reagujeme jinak. Já navrhuji tu přespat. Zabi nesouhlasí a chce pokračovat ještě asi sedm hodin lesem, protože tam někde vpředu je úplně úžasné místo na přespání. Kachny vypráví cosi o škole. Náčelník všechno fotí. Bucifal vrhá svoji mačetu proti náhodně vybraným stromům a pokouší se s ní přeseknout pomalejší ještěrky.
20:11 - Jsme nasraný. Stoupáme do kopce lesem, zakopáváme o kořeny, obličeje nám rozdírají větve a je tma jak v prdeli.
20:30 - Palouček. Shazuju batoh a odmítám jít dál. Zde zůstaneme, říkám po vzoru praotce Čecha. Jdi di prdele, říkají mě hoši. Stejně už nejdu dál a začínám stavět stan. Můj drsný a nekompromisní přístup strhnul i ostatní. Až na Zabiho. Ten si žádný stan nevzal. Pustil bych ho k sobě, ale už mě jeden zničil. Postupně žebrá u všech svých kam... u všech nás, abychom ho na nos pustili dovnitř. Náčelník podléhá. Náčelník také vyndavá z batohu asi 15 litrů různých nápojů balených do plechovek. Proto tak funěl.
21:00 - Zapálen oheň, i přes Kachnovo hemzy, že zapálíme les. Nevím, jak na to přišel, všechno klestí je přeci na palouku na hromadách kolem nás. Přejeme s Náčelníkem Zabimu a od každého z nás dostává láhev Tequily a ode mě ještě pytlík citrónů. Kachna úlisně nabízí sůl, aby se svezl s dárkem.
23:59 - Došel alkohol. Něco si musíme taky nechat na zítra. Potácvím se do stanu spát. Zabi opile cosi zpívá, kachna asi taky. Náčelník zvrací. Bucifal se ztratil v lese a teď huláká, že je bludička.
2. den
Trajektorie
30. května 2010
6:03 - Ležím ve stanu a spím, je mě krásně, zdá se mě příjemný sen, odpočívám. Najednou se okolím rozlehla rána, protože Zabi udeřil něčím kovovým do kotlíku a zařval "Budíčééék!!!"
6:04 - Zabi je postupně označen za: debila, kteréna, magora, ču*áka, pí*u, idiota, nebozez, blba z titulem a smegmatický výměšek.
6:10 - Zabi venku povykuje meteorologickou předpověď, podle které bude do 10-ti minut strašlivě pršet a vyzývá nás, abychom si rychle sbalili stany. Dalších deset minut přemýšlím nad logikou tohoto prohlášení.
6:20 - Vylezl jsem ze stanu v náladě pod bodem mrazu, protože v kraválu, co venku dělá Zabi a v nadávkách, kterými ho častují ostatní se už spát stejně nedá. Stan je zcela suchý, nebe je blankytně modré a bez mráčku.
6:30 - Začíná poflakování. Tato činnost spočívá v tom, že já mám sbalený batoh a jsem připravený vyrazit, zatímco Bucifal chodí okolo s mačetou a zasekává ji do pařezů, Kachna odmítá vylézt ze stanu a Náčelník všem tvrdí, jaká byla v noci kosa.
6:40 - Zabi se rozhodl znovu zapálit oheň. Žádám ho slušně, ať to nedělá, že za chvíli odcházíme a nebudeme mít jak oheň uhasit.
6:41 - Zabi rozdělal oheň.
6:43 - Náčelník se ptá, kdo by si dal výbornou žampiónovou polévku. Pak na pařez z batohu vyskládává: 7 litrů piva v plechovce, 2 litry čaje v plechovce, 3 litry vody v plastové láhvi. Zřejmě má s sebou ještě jeden závěsný batoh a ten je neviditelný.
6:57 - Zabi pojal myšlenku uvařit si kávu.
7:01 - Zabí klečí, vzpíná ruce k nebi a křičí: "Néééééééé!!!!". Když se uklidnil, vyšlo najevo, že si doma zapomněl kávu.
7:03 - Náčelník ho chlácholí a navrhuje mu, že mu kávu poskytne. Zabi nadšeně souhlasí.
7:05 - Zabí klečí, vzpíná ruce k nebi a křičí: "Néééééééé!!!!". Když se uklidnil, vyšlo najevo, že si doma zapomněl croasanty.
7:07 - Zabi si vaří vodu na kávu od Náčelníka.
7:15 - Zabí klečí, vzpíná ruce k nebi a křičí: "Néééééééé!!!!". Když se uklidnil, vyšlo najevo, že nevařil vodu, ale perlivou minerálku s příchutí lipového květu.
7:20 - Kachna vylézá ze stanu a oznamuje Zabimu, že v žebříčků kreténů u něj Zabi zaujímá čelní pozici.
7:23 - Zabi rozlil kávu.
7:40 - Jsme po snídani, nastává porada na téma "Kudy dál". Shrnutí faktů: Nevíme, kde jsme. Nevíme, kterým směrem je rybník. Nemáme mapu (Zabiho černobílý mapový vtip nikdo nebere vážně).
7:41 - Náčelník vytahuje s batohu kompas.
7:42 - Zapínám navigaci. Podle NOKIA OVI maps stojíme poblíž zastávky pražského metra Karlovo náměstí a je 7. ledna 1963.
7:43 - Vypínám navigaci.
8:02 - Je sbaleno, Dokonce i Zabi si sbalil a odcházíme. Zabi jde první, z nějakého pochybného důvodu má stále naši důvěru.
8:03 - Křoví, bažina, výmoly.
8:15 - Jsme na pohodlné, široké a suché asfaltové cestě. Zabi míří dál do největšího křoví a kopce.
8:40 - Nalezena první ptačí budka s číslem 01. Náčelník funí a zůstává daleko vzadu.
8:59 - Došli jsme na další asfaltovou cestu. Zabi chce jít doleva. Já chci jít doprava. Bucifal, který včera u ohně zaslechl myšlenku "půjdeme na západ a až narazíme na hřeben, půjdeme po něm na jih" stále dokola blábolí a odmítá se tohoto plánu vzdát. Když už blábolí moc, ignorujeme ho. Nevadí mu to a blábolí dál.
9:13 - Jdeme svahem, lesem, pěšinou, nalezena studánka. Počasí nám přeje, diskutujeme o tom ,co si počít s našimi životy. Výsledkem je jako vždy v podobných chvílích jen trapné ticho.
9:31 - Změna trajektorie, podle všeho jsme už asi jen kilometr od rybníku, takže Zabi určuje přímou čáru a jdeme dolů do údolí. Ze všech čtyř romantických skal jsme zatím všechny úspěšně minuli. Na to už musí být člověk odborník.
10:15 - Nalezen břeh Staňkovského rybníka. Vyvstává otázka, co dál, kterou každý řeší po svém. Zabi vytahuje nafukovací bazének typu Duhový hrad, Náčelník vytahuje nafukovací člun typu Úherecká pouť, já čekám, kdo mě sveze a Kachna je překvapený, že jsme to s tím plavením mysleli vážně.
10:30 - Plavidla nafouknuta, teplota vody podle teploměru s kachničkou stanovena na 17 stupňů. což není právě moc.
10:32 - Bucifal zahalekal na rybáře na protějším břehu, jestli by nás nepřevezl. Oproti vší pravděpodobnosti rybář skočil do loďky a dojel k nám, že nás opravdu převeze.
11:20 - Jsme na druhém břehu, metr za námi začíná Rakousko. Odpočíváme, ládujeme se nakládaným hermelínem. Bucifal blábolí. Bucifal okřiknut, ale bez nejmenšího výsledku. Usínám.
11:40 - Všichni pryč, jen vedle mě spí Kachna. vychutnáváme si to ticho.
11:45 - Vyrážíme za ostatními, cesta vede po hranici s Rakouskem, občas zapadáme do bažiny.
12:02 - Dosažena kóta 49 - 15. Ostatní tu již jsou.
12:03 - Bucifal vzal naši ceduli s obrázkem expedice a zabodl ji do vzdáleného křoví. Na otázku, prč tak učinil odpověděl, že tam je to prostě super. Rychlá porada zbylých členů, jestli bychom neměli stanovit nějakou, alespoň minimální mentální úroveň pro nově přijímané členy.
12:15 - Cedule zatlučena před kamenem označujícím průsečík poledníku a rovnoběžky, společná fotografie, krádež rakouského ukazatele a odchod s pocitem dobře vykonané práce.
12:36 - Rozcestí, Zabi trvá na cestě do smrčků, já na lesní cestě. Rozdělení výpravy, Kachna podpořil Zabiho. My ostatní jdeme pohodovou lesní cestou na sever, Zabi asi bloudí ve smrčkách.
13:02 - Brodíme se bažinou kousek od naší hranice, Zabi a Kachna se objevili kus za námi.
13:30 - Už potřetí nás předjeli nějací cyklisté, ve vozíčku mají dvě děti, asi něco hledají.
13:58 - Jsme u nejsevernějšího bodu Rakouska. Zabi tvrdí, že je tu krásný nový most, prý viděl na internetu, jak ho stavěli. Ve skutečnosti tu most není a pravděpodobně ani nikdy předtím nebyl. Pomáháme cyklistům přenášet kola, vozíček a děti. Zabi se pokouší unést malou holčičku a říká ji Eliško. Zabi dopaden, holčička odebrána zpět do péče svých rodičů.
14:20 - Bloudíme. Zabi tvrdí, že tady musí být hotel. Žádný hotel na obzoru. Zapínám navigaci. Tvrdí, že jsem v Pelhřimově na nádraží a je 16. dubna 2007. Vypínám navigaci a jdu na druhou stranu, než Zabi. Nikdo mě nenásleduje.
14:30 - Jsem u auta, které stojí před hotelem, volám Náčelníkovi, kde jsou. Náčelník neví, prý asi v lese. Na můj dotaz, kde má Zabiho říká, že neví, ale že Zabi před chvílí volal, že je u auta před hotelem. Kontoluji počet Zabíků v mém okolí do 300 metrů. Počet: nula
14:45 - Doráží všichni hoši a nastává balení, i když nechápu čeho. Já jsem svůj batoh prostě naložil do auta.
15:02 - Automobilový přesun do Nové Bystřice na nádraží úzkokolejky. Na telefonu sleduju průběh vyhodnocování voleb. Skoro to vypadá, že Paroubek půjde do Prdele, na večer plánujeme pro tento případ velkou oslavu. Naše zásoby jsou: Tequila - 2 litry, Whisky Kentucky Jack 3-letá - 0,5 litru, Fernet - 1 litr, pivo - 29 litrů, převážně u Zabiho v batohu.
15:24 - Bloudíme po Bystřici kvůli mé zcela zcestné navigaci. Hrál jsem s hochy takovou hru, když se mě zeptali, kam mají jet, řekl jsem doleva, když se zeptali příště, řekl jsem doprava. Statisticky správně jsme se na nádraží nakonec dostali. Následoval okamžitý přesun do restaurace. Hoši se asi chtěli ujistit, že nádraží existuje.
16:00 - Opět na nádraží, přecpáni a lehce opiti, krom Kachny, který řídí a evidentně ho to baví. V restauraci jsme obšťastňovali lidi okolo aktuálními výsledky, TOP 09 se dostala už na 15 procent. Aby nám ten alkohol večer stačil...
16:36 - Vláček se s námi rozjel, je to romantické, škoda, že venku hnusně prší, trochu se nám to počasí pokazilo. Zabi slibuje parádní spaní na Vysokém kameni.
17:12 - Stanice Kaproun, vystupuje tu asi milion lidí, všichni mají kola. My ne, my máme batohy, TOP 09 je na 16 procentech. Padají návrhy spát na zastávce, je tu Cimrmanovo ohniště, spousta dřeva, klid, romantické koleje a první vlak jede až v osm ráno. Ne, musíme jít nutně na Vysoký kámen. DO kopce, samozřejmě.
17:14 - Vzniká sázka, jestli Zabi dá dohromady všech 53 států USA.
17:20 - Hecujeme Zabiho, jestli dá státy Kanady, dal je, šmejd.
17:22 - Nic takového, jako Velká medvědí indiánská země neexistuje, i když se nám to Zabi pokoušel nalhat.
17:30 - Do třetice hecujeme Zabiho, jestli dá státy australské. Nedal. Jeden mu chyběl. Cha!
17:40 - Už nevíme coby, tak hecujeme Zabiho, jestli dá všechny státy Afriky. Tohle dal taky, magor.
17:50 - Vzniká sázka o to, jestli dáme já a Kachna dohromady víc nejvyšších hor států, než Zabi. Pro porovnání uvádím nekteré z nich, aby příště bylo jasno. Mám totiž podezření, že když Zabi tvrdil, že nejvyšší horou Indie je Brahmaputra, tak kecal.
18:01 - Vysoký Kámen, tady budeme spát. Je to tu pěkné, před chvílí tu museli skončit orientační závody, ještě jsou tu fáborky a nějací mladí lidé je sbírají a uklízejí. Kdyby věděli, co tu po nás zbude ráno, tak by se na to vykašlali.
19:24 - Bucifal nás hecuje, že s tou svojí mačetou přeseká do minuty jakýkoliv kmen. Vyrážíme s Kachnou hledat kmen.
19:32 - Přesekal ho, je to blázen.
19:37 - Zabi upozorňuje Kachnu, že by si měl postavit stan, protože v noci přijde slejvák. Kachna tvrdí, že je to blbost, že pršet nebude.
19:45 - Náčelník vytahuje z batohu lovecký salám, sedm druhů sýra, víno, ubrousky, servírovací soupravu a malý stoleček, Tohle už není možný.
19:51 - Navrhuju Kachnovi, aby si postavil stan, nebo v noci příšerně zmokne. Posílá mě do prdele.
20:01 - Hodnotíme volby a těšíme se, jak od teď už v zemi zavládne právo a pořádek a lidé se budou mít rádi, budou k sobě ohleduplní a benzín bude levnější. Museli jsme se příšerně ožrat.
20:10 - Bucifal říká Kachnovi ,aby si koukal postavit stan, nebo bude mokrej. Kachna navrhuje Bucifalovi, aby se seknul tou svojí mačetou do hlavy.
20:47 - Jsme přežraní a opití, válíme se u ohně, Zabi taví skleněnou lahev. Vedeme drsné řeči na téma chlapi jsou nejlepší ze všech pohlaví. Zabi je opilý nejvíc a tak vede řeči na téma Nejlepší pohlaví mají ženský a manželství je super. Stýská se mu po Lucince. Následuje chvilka ticha, kdy se nám všem stýská po Lucince. Zabi nám oznamuje, že jsme banda kreténů a ať si najdeme voje manželky. Posíláme Zabiho do prdele s tím, že není třeba hledat další manželky, když on, Zabi, už jednu našel. Zabi chce půjčit mačetu, ale Bucifal ji nechce dát z ruky. Náčelník navrhuje Kachnovi, že mu pomůže postavit stan. Kachna upadá v chmurné mlčení. Škoda, že už nejoguje.
22:30 - Jdeme spát, protože jednotlivá opilecká blábolení už nedávají smysl ani jejich autorům. Jenom, Bucifal hraje obsekávačku s mačetou. Ráno určitě budeme hledat prsty a doktora.
3. den
Prší
30. května 2010
00:30 - Sice spím, ale i přes clonu snů ke mě doléhají sprosté nadávky.
08:01 - Vylézám ze stanu. Leje jako z konve. U ohniště sedí zmáčený a nasraný Kachna. Spal pod širákem. Pak začalo kapat. Stále spal pod širákem. Pak kapalo víc. Ještě pořád chtěl spát pod širákem. Pak začalo mrholit. Nevylez ze spacáku, byl drsný. Začalo pršet. Vylezl ze spacáku a chtěl postavit stan. Začalo lejt a už bylo pozdě. My ostatní jsme suší, neb buď máme stany, nebo jsme Zabi a spali jsme pod kamenem.
8:30 - Zabi nám vypráví svůj akčně - romantický sen, ve kterém byl krasobruslařský šampión, který byl v civilním životě jaderný fyzik a která jezdil po stadionu, který obsadili teroristé a ty teroristy likvidoval a ženský z něj byly úplně pryč. Tequila má prokazatelně dobrý vliv na zdravý spánek.
8:40 - Je dohodnuto, že dojdeme na lokálku a pojedeme vlakem.
8:41 - Je dohodnuto, že půjdeme pěšky.
8:42 - Je dohodnuto, že dojdeme na lokálku a pojedeme vlakem.
8:43 - Je dohodnuto, že půjdeme pěšky.
8:44 - Je dohodnuto, že dojdeme na lokálku a pojedeme vlakem.
8:45 - Je dohodnuto, že půjdeme pěšky.
8:46 - Je dohodnuto, že dojdeme na lokálku a pojedeme vlakem.
8:47 - Je dohodnuto, že půjdeme pěšky.
8:48 - Jsou to idioti.
8:49 - Za 23 minut jede ze stanice Kaproun vlak do Bystřice. Kachna se hecuje, že stihne sbalit, vlak doběhne, naskočí do něj, dojede pro auto a počká na ostatní vpředu i s autem. Hecuju se taky.
8:51 - Máme s Kachnou sbalené batohy na zádech a vybíháme indiánským během ke stanici Kaproun. Zabi nám nadává a hází po nás kameny.
9:12 - Ve stanici Kaprou naskakujeme s Kachnou na pokraji sil do vlaku a konstatujeme, že mladší už nebudeme.
11:30 - Čekáme na hochy v hospodě vpředu, nakládáme je do auta a jedeme domů.
Staňkovský rybník (dříve známý pod názvy Soused a Velký Bystřický rybník) je osmý největší rybník v Jihočeském kraji a jedenáctý v celé České republice. Je čtvrtý největší v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se na jihu Čech v katastrálním území obce Staňkov u státní hranice s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousy, která prochází po jeho východním břehu v různě velké vzdálenosti od něj. Vodní plocha má rozlohu 241 ha. Zemní sypaná hráz je 160 m dlouhá a 14 m vysoká a zadržuje asi 6,6 mil. m³vody. Dosahuje hloubky 8,5 m (podle některých zdrojů až 10 m). Rybník je dlouhý 6 km a jeho obvod je 21 km. Povodí má velikost 124 km². Leží v nadmořské výšce 469 m.
***
Koštěnický potok (německy Neumühlbach) je potok v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Jeho délka je 41 km a odvodňuje území o rozloze 171 km². Je pravostranný přítok Lužnice.
Pramení asi 4 km jižně od obce Kunžak na svazích vrchu Vysoký kámen (738 m). Teče západním směrem, pak se stáčí na jihozápad a nedaleko od Nové Bystřicetvoří v délce asi 10 km státní hranici mezi Rakouskem a Českou republikou. Nedaleko Chlumu u Třeboně potok ústí do řeky Lužnice.
Protéká Kačležským rybníkem. U obce Staňkov vznikl roku 1550 přehrazením toku Koštěnického potoka velký a známý „hraniční“ Staňkovský rybník. Dnes se nachází na území CHKO Třeboňsko.
Kterak Zabi naplánoval celou akci
Tak aby všem bylo všechno jasný, tady jsem sepsal iterinář čundru, abych furt nemusel odpovídat na pitomý otázky, proč se jde a kam se jde:
Nejdřív ještě k častému dotazu, proč plavat přez ten rybník, který zaznívá zejména od starších kusů:
- Protože se to fakt nedá nikudy obejít
- Protože si takto výlet výrazně zpestříme
- Protože to je jenom 106 m
- Protože nejsme žádný sračky, který by se bály vlézt v Čechách na konci května do rybníka, když nezvládneme ani toto, jsme už fakt odepsaný.
- howg!
tak a teď konkrétní plán:
Romantika kolem Nového Vojířova, C. Photo: jirivrobel, Panoramio
1. den, pátek 28. května 2010
14:00 - Pečeme na práci a jdeme volit, nejlépe podle tohoto schématu:
15:00 - 16:00 - slézáme se po Plzni, pokupujeme poslední zásoby, nadáváme si, jak nejsme schopní přijít včas, odjíždíme, cíl na navigaci se jmenuje Nový Vojířov
18:00 - Přijíždíme do Vojířova a hledáme hospodu:
a) je tu! – dáme jedno
b) není tu – vyrážíme na štreku, cca 10 km:
směr západ po zelené směrem na Mládkům mlýn, Zřícenou kapli, Dolní rybník, zde opustíme cestu střihneme to přímo lesem furt na západ až na kopec Homolka. Tady se otočíme na jih a po hřebeni plném skal a divoké přírody budeme sestupovat až na křižovatku u Kněžské skály
Romantika pod býv. Mládkovým mlýnem, C. Photo: jirivrobel, Panoramio
Romantika dolního Pstruhového rybníka, C. Photo: jirivrobel, Panoramio
20:00 - Nadáváme si, kdo vymyslel takovou debilní trasu
20:15 - Dáme si ruma
20:27 - Postupujeme dál na jih po modré. Denny zapíná navigaci. Až Denny ohlásí, že jsme dosáhli 49. poledníku, ostře zahneme na východ a budeme postupovat lesem.
21:00 - Skoro za tmy jsme dosáhli břehu Staňkovského rybníka, rozbíjíme nocležiště.
Noc: oheň, buřty, chlast, chčije
Nad ránem: furt chčije, deprese krize
Ráno: kocovina, děsná kosa
2. den, sobota 29. května 2010
9:00 - Pekelně nadáváme Zabimu, balíme a připravujeme se na akci „Čubou do Rakouska“.
10:00 - Rakousko dosaženo, někdo bude mít něco mokrýho, velké emoce, možná dostane někdo přez hubu.
10:30 - V křoví nalezen Meridianstein, focení, gratulace, zatloukání cedule.
10:42 - Pokračuje zahraniční část výpravy: odchod směr Nejsevernější bod Rakouska.
11:30 - Dosaženo opět české hranice, objevena restaurace Peršlák, naděje oběda.
11:32 - Zjištění, že restaurace stojí za prd, vracíme se do Nového Vojířova k autu a přesouváme se do Nové Bystřice za lepšíma hospodama a obědem.
12:00 - Oběd v Nové Bystřici, čekáme na vlak.
12:49 - Vlak nám ujel, páč v hospodě byla strašně pomalá obsluha, plán B: Náčelník převeze zatím auto do Starého Města pod. Landštejnem a vrátí se zpět autobusem v 13:20.
13:30 - Chlastáme dál v Nové Bystřici a čekáme na vlak v 16.36, nechápu, co tu budeme dělat.
16:36 - Konečně jede vlak.
17:04 - Vystupujeme v zastávce Kaproun.
18:00 - Flákáme se po okolí, v místní hospodě bereme za vděk pivem a utopencem.
Večer: hledáme nocležiště po okolních lesích, navrhuji Vysoký kámen na: 49°5'17.091"N, 15°11'8.54"E
Noc: chčije
3. den, neděle 30. května 2010
9:00 - Vyrážíme na jihovýchod nekonečnými lesy, vyhýbáme se civilizaci a turistickým cestám, nikde žádná hospoda.
Odpoledne: dorážíme na Landštejn, konečně hospoda, nadšenci mohou na prohlídku hradu. Sestup do Starého města pod Landštejnem, odjezd domů.
Mládkův mlýn
Mlýn stál téměř na hranici s Rakouskem asi jeden kilometr jižně od obce Mnich a dva kilometry jižně od města Nová Bystřice u Balkova rybníku. Rybník je napájen říčkou Dračicí, která nedaleko od něj opouští území České republiky.
