2003 - Skryjské jezírko a Týřov

19. října 2003

Bylo krásné, slunné, i když studené ráno. David, Lucka, Andrea a Denny jsme sedli do auta a jeli se podívat na Skryjské jezírko. Zabi sednul na motorku a jel taky. Jak je z fotografie patrné, my v autě jsme byli v pohodě, Zabimu namrzla držka.

Údolím Zbirožského potoka jsme volnou procházkou došli až k jezírku, vyfotili se před ním, nad ním a skoro i v něm, pokračovali dál do obce Skryje a pak ještě dál na zříceninu hradu Týřova, kde za mladých let pobíhal Ota Pavel a hulákal na lesy, jak je u Berounky hezky a ticho.

Návrat byl až ve večerních hodinách, akce hodnocena jako podařená. Omluven Náčelník z důvodů Eve´s Dark Age.







Zobrazit místo 2003 - Skryjské jezírko a Týřov na větší mapě

Skryjská jezírka (Wikipedie)

Skryjská jezírka jsou dvě malá jezírka v okrese Rokycany[1] v Plzeňském kraji v České republice. Leží v nadmořské výšce 270 m. Jsou od sebe vzdálená jen několik metrů a každé z nich má délku přibližně 30 m, šířku 10 m a plochu asi 150 m²

Okolní skalní stěny a prahy tvoří odolné tmavošedé horniny sopečného původu - dacity. V nich vznikly vertikální pukliny, podél těch se začaly rozrušovat a uvolňovat horniny a došlo k proříznutí soutěsky. Ta byla později v nejužším místě zahrazena nanesenými balvany a za takto nanesenou hrází vznikla jezírka.

Jezírky protéká Zbirožský potok, který je přítokem Berounky. Horní jezírko leží těsně pod Skryjským vodopádem, zčásti je sevřeno mezi skalami a zčásti je k němu přístup otevřený. Dolní leží o několik metrů níže mezi stromy.

Ve stinném údolí a na vlhkých stráních v okolí jezírek rostou např. kapradiny, udatna lesní a vraní oko čtyřlisté.

Z ptáků se zde vyskytuje konipas bílý a horský. Pod vodou sbírá hmyz hmyz skorec vodní, vzácně zde loví drobné rybky ledňáček říční. Velké množství hmyzu je potravní příležitostí pro pstruhy potoční, jelce proudníky nebo vzácné vranky obecné a raky říční. K nejčastějším druhům bezobratlých pod vodní hladinou patří blešivec obecný, pod kameny se vyvíjí nymfy jepic, pošvatek, vážek, motýlic a chrostíků.

Jezírka, vodopád, potok a okolí je chráněno v rámci Přírodní rezervace Jezírka, jež je chráněným územím o rozloze necelých 60 ha v rámci CHKO Křivoklátsko. Nedaleká obec Skryje spolu se svým půvabným okolím jsou také velmi známé jakožto významné paleontologické naleziště zkamenělin, které velmi proslavil věhlasný francouzský badatel a inženýr Joachim Barrande.

Mezi jezírky prochází přes potok po lávce modrá turistická značka. Jezírka jsou po ní přístupná ze 3 km vzdálených Skryjí nebo z opačné strany od Podmokelského mlýna (asi 1,5 km).

Týřov (Wikiepdie)

Týřov (německy Angerbach) je zřícenina jednoho z druhdy nejvýznamnějších hradů Českého království. Nachází se v katastru obce Karlova Ves na území Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko (území Národní přírodní rezervace Týřov) na svahu nad Úpořským potokem a řekou Berounkou asi 3 km severovýchodně od vsi Skryje poblíž vesnice Týřovice, nacházející se na protějším levém břehu řeky. Mimo svoje mimořádné postavení v české minulosti - ve zdejší věži držen od října 1315 do dubna 1316 Jindřich z Lipé kvůli svému sporu s králem - je tento hrad také velmi zajímavý tím, že se jedná o zcela unikátní kastel francouzského typu s mnoha obrannými flankovacími věžemi, (umožňují křížové postřelování okolí i paty hradby, a jsou schopny se i krýt navzájem).


Hrad založil na počátku své vlády král Václav I. První zmínka o Týřově je ze září 1249, kdy zde král zajal vzbouřeného syna Přemysla (budoucího Přemysla Otakara II.) a jeho stoupence. Hrad stál nad brodem důležité zemské stezky na pravém břehu řeky Berounky. Od počátku měl hrad dvě jména, jedno české a druhé německé Angerbach. Jan Lucemburský zastavil hrad Vilémovi z Valdeka. Týřov byl jedním z prvních hradů, kteréKarel IV. po svém návratu do Čech vykoupil zpět ze zástavy ke koruně a zařadil jej mezi statky podmínečně zcizitelné v Maiestas Carolina. Týřov se těšil velkému zájmu českých králů pro své mimořádné vojenské kvality. Za husitských válek byl hrad v zástavním držení Aleše Holického ze Šternberka, předního přívržence císaře Zikmunda, ale vzhledem k jeho výjimečnému obrannému systému se Týřova bouřlivé události této doby (jako jediného hradu v širokém okolí) nedotkly. Za Jiřího z Poděbrad získal Týřov do zástavního držení jeho sekretář Jošt z Ensidle. Právě za jeho potomků, z důvodu jejich finančních možností a způsobu života, začal význam hradu upadat. Poslední výraznější opravy se mu dostalo na počátku 16. století. Postupně zchátral a roku 1575 se již uvádí jako pustý.